Safír
Země původu a výskyt: USA, Thajsko, Kambodža, Srí Lanka, Slovenská Republika - Sklené Teplice, Česká Republika - Jizerská louka u Tanvaldu.
Barva: Zabarvení safíru je modré, ale může nabývat i zelené, žluté a růžové zbarvení. Najdeme ho v širokém spektru barev modré, fialové, modrofialové, žluté někdy procházejíc do oranžové, či dokonce jako čirý.
Vlastnosti: Safír se nádherně vyjímá v prstenech kardinálů, kterým má pomoci dosáhnout celkovou vnitřní vyrovnanost, morální čistotu, čisté srdce a posílení víry. Safír je též známý i jako kámen moudrosti. V psychické oblasti nás safír učí neztrácet hlavu, když nás přepadne hněv, brzdí v nás nedočkavost. Je to kámen koncentrace. Uchovává stálý vnitřní klid mysli. Safírová barva oduševňuje, léčí, očišťuje. Pomáhá nám odhalit, co je pravda a co jen iluze. Když v nás propukne hněv, pomáhá nám uklidnit se, podporuje trpělivost. Rovněž nám pomáhá utišit naše myšlenky a lépe se koncentrovat. Safír je kamenem zdravého rozumu, pomáhá nám udržovat si vnitřní klid a vyrovnanost.
Znamení zvěrokruhu: Panna, Býk, Váhy
Planeta: Jupiter, Saturn
Živel: Voda
Léčebné účinky: Zmírňuje astma, zabraňuje závratím, nevolnosti, nadměrnému pocení. Safír se může přikládat přímo na postižená místa při nádorových a vředových onemocněních kvůli utišení bolesti. Pomáhá snižovat krevní tlak, teplotu, čistí krev, utišuje bolest a krvácení, ale také v kosmetice na čištění pleti, na zpevnění nehtů a proti vypadávání vlasů, snižuje teplotu, vysoký krevní tlak, na krční čakře pomůže zmírnit astma. Třetí oko nám pomůže předejít závratím, nevolnostem, nadměrnému pocení. Pokud krvácíme, máme nádorová nebo vředová onemocnění, přikládáme vyčištěný a nabitý kámen safíru přímo na postižené místo. Rovněž pomáhá při nespavosti. Snižuje krevní tlak, tlumí bolest, pomáhá při zánětech uší a dutin i při astmatu, zastavuje krvácení, pročišťuje krev, zlepšuje spánek a zrak. Pozoruhodné léčivé účinky má tzv. "Safírová voda" - přes noc se nechá safír ve vodě, která se pije před prvním ranním jídlem. Tato voda nejenže detoxikuje organismus, ale má i blahodárné účinky na pleť a posílí vlasovou strukturu, čímž zabraňuje vypadávání vlasů. Zvyšuje produkci kostní dřeně tedy i zvyšuje obranyschopnost organismu, pročistí ledviny, žlučník.
Čištění: pod proudem vlažné vody
Nabíjení: krátce na přímém slunci
Naši nabídku výrobků ze safíru naleznete zde: Safírové šperky
Safíry pravé a nepravé
Drahými kameny se lidé zdobí už tisíce let. Jejich barevná chladná krása přitahuje a vábí - a také stojí pěkné peníze. Některé z těchto kamenů nebylo a dodnes není snadné získat. A tak je historie používání drahých kamenů zároveň i historií klamu a šalby a o to je zajímavější. Ani pro safíry výjimka neplatí.
Nejstarší a zároveň dodnes těžená naleziště safírů jsou na Cejlonu, dnešní Srí Lance. Jakým způsobem se tam safíry těžily před staletími a jak se těží dnes - pokud v tom tedy je nějaký podstatný rozdíl?
Ta těžba je poměrně jednoduchá, protože na Cejlonu se safíry odedávna nacházejí v náplavech řek; i dnes se tam získávají v poměrně značném množství. I v současnosti je produkce cejlonských safírů poměrně významná, ačkoliv zemí, kde se safíry těží je už dnes celá řada - je to třeba Madagaskar, Thajsko nebo Austrálie. Já jsem shodou okolností ty cejlonské lokality asi před čtyřmi lety navštívil. Dodnes to tam funguje jako před tisíci a nebo dokonce dvěma tisíci lety. Mechanizace je naprosto minimální, což je dáno snahou cejlonské vlády zaměstnat těžbou co nejvíce lidí. Omezuje proto průmyslovou těžbu, která by teoreticky byla možná, a to při minimální pracovní síle. Naleziště by se ale vytěžila příliš rychle a ti lidé by přišli o práci. Dá se tedy říci, že při tempu, kterým na Cejlonu v současnosti těžba pokračuje, jsou tu zásoby safírů na celé stovky let. Každý rok se tam nacházejí nové lokality a šance na nějaký zajímavý nález je tam stále velmi vysoká.
Safíry se z Cejlonu do Evropy dostávaly už od nejstarších dob - jakým způsobem?
Uvádí se, že první safíry přivezl z Indie do Evropy už Alexandr Veliký ve 4. století př. Kr. Od těch dob existuje celkem stabilní obchodní výměna mezi indickým subkontinentem a Evropou, která však nabyla většího významu až v době římské na přelomu letopočtu. Asi od 1. století po Kr. stála dokonce na jihovýchodním pobřeží Indie římská osada Arikamedu, jen 100-200 kilometrů severně od Cejlonu. Nedávno tam proběhly vykopávky, které odhalily zbytky římských chrámů a také domů, kde Římané bydleli. Transport safírů do Evropy probíhal dvěma způsoby - po moři a nebo o něco bezpečněji po souši, přes dnešní Írán, Irák a Turecko.
Velmi ceněné a žádané safíry se pak v Evropě používaly klasickým způsobem - jako nákladná ozdoba klenotů.
V Evropě se drahé kameny téměř nevyskytují a nebo jen naprosto ojediněle; naopak na Cejlonu jsou běžné a používaly se od pradávna - zejména pak safíry. Římané měnili safíry za červené korály, které se naopak nevyskytovaly v Indii. Zato ve Středozemním moři, na jihu Itálie u Sicílie se nacházely ty nejkrásnější.
Safíry máme asi všichni spojené s modrou barvou, ony ale nemusí být nutně modré. I ta modrá může být různá. Jaké barevné varianty safírů tedy existují a čím jsou způsobené?
Safír je odrůda minerálu korundu, což je kysličník hlinitý Al2O3, v přírodě velmi běžný. Vyskytuje se na tisícovkách lokalit po celém světě. Za drahokamy se ale považují jen ty odrůdy, které mají určitou barvu. V případě modrého safíru je ta barva způsobena obsahem a kombinací dvojmocného železa a čtyřmocného titanu. Pokud je v korundu obsaženo jenom železo a ne titan, vznikne žlutý safír, někdy až oranžový. Pokud je kámen úplně chemicky čistý, bez prvků, je to bezbarvý safír, tzv. leukosafír. Nejvzácnější odrůda korundu je zbarvená chromem do červena, a to je rubín. V případě korundu, použitého jako drahý kámen tedy platí - pokud je jasně, krvavě červený, je to rubín. U kamenů všech ostatních barev, včetně růžové, hovoříme o safírech - s přívlastkem růžový, bezbarvý, zelený, žlutý atd. Lidé si ale safír skutečně většinou představují modrý.
Jak se ve středověku safíry před použitím v uměleckých předmětech upravovaly?
To bylo dáno tím, že se nacházely v náplavech ve formě omletých valounků. Původní krystalový tvar bývá na kamenech znatelný jen málokdy. Na Cejlonu, v Indii a v těchto končinách obecně byl odjakživa zvyk kameny podélně provrtávat a nosit je na krku navlečené na šňůrce jako amulety. Od dob Římanů až do středověku byly proto dovezené kameny v naprosté většině upraveny tímto způsobem. Teprve od gotiky, počínaje zhruba 12. až 14. stoletím, se začínají objevovat první kameny, které nejsou vrtané - a svatováclavská koruna je jeden z prvních předmětů, kde se safíry vyskytují už přibroušené do určitých symetrických tvarů, jako je třeba oktagon a podobně. Jeden velký safír na koruně má tvar čtyřboké nízké pyramidy; dá se říci, že v té době to byla naprostá novinka. Lepší a symetričtější brusy se objevují řádově o stovky let později.
Zmínil jste se o svatováclavské koruně; určitě je však u nás víc takových klenotů, na nichž jsou použity cejlonské safíry.
Z těch nejstarších je to relikviář sv. Maura. Svatováclavská koruna je samozřejmě nejvýznamnější, ale kvalitou cejlonských safírů je s ní srovnatelný korunovační kříž, kde jsou také velmi velké a krásné kameny. Pak je tu Závišův kříž a řada dalších, už méně významných památek. Safíry z Cejlonu v té době zdaleka převažovaly - byly to vždycky ty větší.
Pokud se na uměleckých předmětech středověku vyskytovaly menší safíry, byly to většinou kameny původu evropského. Safíry se totiž nacházejí třeba i ve Francii. Od safírů cejlonských se však poněkud liší. Čím?
Francouzské safíry byly podstatně menší a podle historických informací se těžily přibližně od 10. do 14. století. Jde o poměrně malé ložisko ve vulkanických horninách v Massif-Central ve střední Francii, kde se dodnes safíry nacházejí. Ke svému studiu jsem měl od francouzských kolegů pro srovnání zapůjčené vzorky, sbírané před pár lety. Francouzské safíry se ale dost výrazně liší už vzhledem, protože jsou menší a podstatně tmavší. Cejlonské safíry bývají často větší než centimetr, ty největší na svatováclavské koruně mají 4,5 centimetru. Největší francouzské safíry, které jsem viděl neměly ani centimetr. Jsou vždy tmavé, neprůhledné, pouze průsvitné; už na první pohled je vidět rozdíl. Velmi mnoho se pak také liší v inkluzích, když mikroskopem pozorujete vnitřek kamenů.
Ještě bych se vrátil k těm cejlonským safírům. U nich je hojný takzvaný asterizmus. Co to je za jev a jak vzniká?
Asterizmus neboli "efekt hvězdy" je způsoben mikroskopickými jehličkami minerálu rutilu, TiO2, který je v korundu krystalograficky orientovaný. Korund má trigonální symetrii, tedy ve třech směrech, které svírají úhel 60°. Je-li safír vybroušen do kabošonu, což je půlkulatý tvar, kterému se někdy také říká mugle, a pokud je zároveň rovina jehliček rutilu kolmá na osu kabošonu, objeví se při osvětlení bodovým světlem v kameni hvězda. Jde o rozklad světla právě na mikroskopických jehličkách rutilu. Hvězdu tvoří tři jasné linie. Pokud je safír modrý, jehličky jsou bílé nebo šedé - při pohybu světla se hvězda zdánlivě pohybuje za ním. Asterizmus je typický pro cejlonské safíry, vzácně jsem ho pozoroval i na francouzských safírech, protože i v nich je rutil přítomný.
Přikládal se tomuto jevu nějaký zvláštní význam?
Samozřejmě. Tyto kameny byly ve srovnání s běžnými safíry bez asterizmu vždy velmi vzácné - zároveň však ceněné a oblíbené. Například v Paříži v Louvru mají meč francouzských králů, což je skutečně velmi významná památka a na něm je jako centrální kámen obrovský žlutý safír s asterizmem.
Ve středověku se občas používaly i safíry původem z Čech. Přesněji - ze Safírového potoka na Malé Jizerské louce v Jizerských horách. Co víme o historii získávání safírů z tohoto naleziště?
Malá Jizerská louka bývala kdysi nejspíš historicky nejvýznamnější lokalitou v Evropě. Existuje o tom řada písemných zpráv, snad už od 16. století; výskyt safírů byl ovšem znám už dřív. Bohužel, přestože máme zdokumentované údaje o působení italských prospektorů v této lokalitě a přestože víme, že tam zkoušela kopat i spousta dalších lidí, žádné historické vzorky zdejších safírů nejsou k dispozici. Buď se nedochovaly a nebo je možné, že některé ze safírů, které se uvádí jako francouzské mohou být ve skutečnosti z Jizerské louky - je to stejný způsob výskytu. Safíry se tu také vyskytují v bazaltech a i ten typ safírů je velmi podobný. Malá Jizerská louka je už několik desítek let přírodní rezervací, těžba je tam zakázaná a i povolení k vědeckému výzkumu je velmi obtížné získat. Já jsem měl možnost studovat některé safíry, které tam byly legálně získané asi před 15-20 lety, kdy u Safírového potoka probíhal geologický průzkum - ty safíry jsou opravdu velmi podobné francouzským. Nevím nicméně o žádném historickém předmětu, který by byl prokazatelně ozdoben safírem z Jizerské louky. Každopádně je to slavná lokalita a safíry tam lze najít dodneška. Z hlediska klenotnického je ale samozřejmě kvalita těchto kamenů zanedbatelná; jsou malé, neprůhledné, pouze průsvitné, barva bývá příliš tmavá... Nikdo ale samozřejmě neví, co bylo možné najít na Malé Jizerské louce před třemi nebo čtyřmi stovkami let, kdy tam probíhala hlavní těžba. V té době se tam mohly nacházet krásné velké kameny. Ovšem - nedochovaly se. Já alespoň o žádném nevím.
Uvádí se také, že se safíry dají najít i v Českém středohoří...
To je pravda. Při těžbě českých granátů jsou v tom těžkém podílu minerálů i droboulinké safíry, které vypadají trochu jinak než ty z Malé Jizerské louky. Mají zřejmě i jiný geologický původ, nicméně jsou velmi vzácné. Já jsem jich do dneška viděl jen pár desítek. Jsou velmi drobné, maximálně 2-3 milimetry, jen výjimečně do 5 milimetrů a jsou bleďoučké. Pro nás, pro Čechy, je to rozhodně zajímavý výskyt, ale z hlediska nějakého klenotnického využití je to naprosto zanedbatelné.
Nekvalitní skleněná imitace safíru na korunovačním kříži | foto: Jaroslav Hyršl
barevná odrůda korundu
Safír je drahokamová odrůda korundu. Mezi safíry se zařazují všechny barevné odrůdy (variety) korundu, kromě červené - rubín. Nejznámější barva safíru je modrá. Safír může být ale i žlutý, růžový, purpurový, oranžový nebo zelenkavý.
Safír je velmi oblíbený kámen a již od středověku se zasazoval do šperků. Tehdy se tyto kameny opracovávaly jen do podoby nepravidelně zaoblených muglí, a to jednak pro tehdejší nedokonalé technické možnosti při broušení, jednak aby se uchovalo co nejvíce drahokamové hmoty. Safíry se nalézají ve větších kusech než rubíny. Safír proto nedosahuje tak vysokých cen jako rubín (nebo jinak vybarvených odrůd korundu). Oba (rubín, safír) se nejčastěji brousí do briliantového tvaru, podobně jako diamanty.
Na foto: safíry ze Srí Lanky, rozměry 5 x 4 mm, celková hmotnost 2,45 ct, úprava ozařování
Kašmírské safíry sytě modré barvy a srílanské padparádža kameny jsou špičkou safírové barevné škály a mohou dosahovat závratných částek, což využívají mnozí světoví investoři. Dalšími barvami jsou žluté safíry, ceněné hlavně v Indii jako kameny osvícení, oranžové, růžové, purpurové, fialové, zelené a hnědé safíry. Kašmírové safíry se těží v Indii, na Madagaskaru, Srí Lance a v Pákistánu. Cena za Kašmírové safíry je velmi vysoká, může se blížit milionu korun za karát.
Některé drahokamy mají barvy bledší a vzhled je šedavý. Přírodní safíry se často pro zvýraznění barev žíhají. To se obvykle provádí ohřevem na teplotu až 1800 °C po dobu několika hodin nebo v atmosféře s nižším obsahem dusíku po dobu týdne i více.
Na foto: krystaly safíru ze Srí Lanky
Nalezištěm nejlepších evropských safírů je známá Jizerská louka v severních Čechách.
Devadesát procent všech safírů a rubínů v nabídce obchodů jsou v současnosti kameny uměle vyrobené.
