Diamanty/Zpracování diamantů
O diamantech
Diamant je nejobdivovanější, nejstarší a nejtvrdší ze všech nerostů na zemi vůbec. Základním stavebním prvkem je uhlík, součást všeho živého na zemi, který díky extrémním teplotám a tlaku zkrystalizoval a vytvořil tento vzácný kámen. Diamanty najdeme v různých barvách (od černé až po průhlednou) a velikostech. Na našich stránkách Vám přiblížíme, jak tyto kameny vznikaly, jejich těžbu, největší naleziště a nahlédneme i do historie obchodování s nimi.
Hodnota diamantu se kromě jejich váhy (karátů) určuje dle několika dalších parametrů jako čistota, barva či brus. Protože nákup diamantu je dlouhodobou investicí, seznámíme Vás se specifiky trhu s touto vzácnou komoditou, která je nejen stabilním uchovatelem hodnoty, ale díky své estetice v sobě nese kouzlo, které se často předává v rodinách po generace.
Zpracování diamantů
Zpracování diamantů. Cena diamantu byla po staletí přímo úměrná jeho váze. Diamantové šperky se osazovaly pouze surovými kameny. Jinak tomu ani být nemohlo, protože diamant jako nejtvrdší pozemský nerost nikdo nedokázal opracovat. Změna přišla na přelomu 14. a 15. století. Tehdy objevil Belgičan Lodewijck van Bercken způsob řezání diamantu jiným diamantem. Dnes platí, že do chvíle, kdy je diamant vsazen do klenotu, ztrácí v průměru polovinu váhy, kterou měl jako surový kámen.
Mistrovské dílo dovednosti. Neopracovaný a neleštěný diamant vypadá jako nezajímavý kousek skla. Až po opracování a vybroušení faset se rozvine do slávy a třpytu. Pouze důkladným prostudováním surového kamene je možno dosáhnout co největšího opracovaného diamantu s co nejmenším počtem nečistot. Tato práce vyžaduje obrovskou zkušenost a podrobnou znalost diamantové krystalografie a možných nečistot přítomných v diamantu. Následně se určí, jaký konečný tvar bude tento kámen mít.
Jak vypadá briliant. Nejčastěji používaným brusem je kulatý briliant. Typický kulatý briliant má celkem 57 faset neboli plošek: tabulku (velkou fasetu uprostřed), 32 faset na korunce (horní části briliantu) a 24 faset v pavilonu (dolní části briliantu zakončené špičkou). Při broušení ztrácí přes polovinu své původní váhy.
Další možné tvary jsou markýza, ovál, slza, srdce, smaragdový brus, čtverec, trojúhelník, osmihran a další. Výsledek závisí na tvaru surového diamantu a je do jisté míry určován i módou. V současné době pozorujeme velký příliv nových tvarů na trh.
Zpracování diamantů krok po kroku:
Marking – označování. Poté, co specialista pečlivě prozkoumá surový kámen a rozhodne, jakým způsobem bude opracován, jsou na kameni označeny laserem řezné roviny, následně je řezán a broušen. Každý diamant je unikát a celý postup je vždy u konkrétního kamene specifický. Výtěžnost je závislá především na tvaru a kvalitě suroviny.
Clearing – štípání. Při štípání je surový diamant rozdělen na dvě i více částí jednou ranou podél štěpných linií – tedy jen v určitém směru. Tato technika se před staletími používala v Indii a je k ní zapotřebí velké zručnosti. Štípání se provádí souběžně po směru krystalu. Kámen se upevní do dřevěného držáku, proti němu se stejným způsobem uchytí druhý ostrý diamant, jímž se provede zářez do opracovávaného kamene. Po úderu kladivem do ocelového nástroje se diamant rozdělí.
Sawing – řezání. Řezání se provádí proti směru krystalů. Před řezáním se kámen uchytí na měděnou hlavici pomocí speciální směsi sádry a vápence. Jakmile směs zatvrdne, upne se hlavice na řezací stroj. Kámen je řezán extrémně tenkým kotoučem potřeným olejem a diamantovým prachem. Kotouče dosahují frekvence 10 000 – 15 000 otáček za minutu. Nejlepší je provádět řezání rychlostí zhruba jednoho milimetru za hodinu. Řezání velkých kamenů tak může zabrat i několik týdnů.
Bruting – zakulacování. Zakulacováním štípaného nebo již rozřezaného kamene dostává diamant svůj budoucí tvar. Tradiční metodou je uchycení diamantu opět na hlavici soustruhu. Dalším protilehle uchyceným kamenem je prováděno zakulacování, čímž kámen získá svůj kulatý tvar.
Cutting – broušení. Při broušení se na povrchu diamantu vytvářejí fasety. Diamant je uchycen do speciálních kleští brousícího stroje, tzv. kvadrantu, a nastaven v přesném úhlu proti brusnému disku. Brusný disk je vyroben z oceli a potřen olejem smíchaným s diamantovým prachem.
Tradice proti moderně. Přestože se ruční opracování diamantů stále často používá, velmi důležitou roli hrají také moderní metody. Například označení kamene před štípáním se provádí laserem stejně jako rozřezávání a tvarování. Použitím laseru pro řezání není nutné brát ohled na směr krystalů, ale diamant tímto způsobem ztrácí nepatrně víc ze své váhy, než by se stalo při použití staré mechanické metody.
Týmová práce. I přes nesporné výhody moderních technologií vždy na konci tohoto procesu stojí nezaměnitelná lidská zručnost, která ze suroviny vybrousí nádherný skvost. Vždy se na vzniku jednoho briliantu podílí více lidí. Rozvržení řezu většinou provádí jeden člověk, řezání další, bruiting další a pak následují min. další dva brusiči, tzv. blocker a brillianter. Malé brilianty, tzv. „melées“ se brousí doslova sériově. Každý typ fasety brousí jiný brusič. Tyto melées se brousí výhradně v Indii a Číně, větší v Belgii, Izraeli a USA.
Zdroj:
