Přehled drahých kamenů
Kouzlu drahých kamenů podlehlo lidstvo již ve starověku. Poznejte jejich překrásné barvy a výjimečné vlastnosti i Vy.
Akvamarín
Jméno akvamarín je odvozené od latinského aqua mare, což znamená mořská voda. A stejně jako ona, má i akvamarín celou řadu modrých odstínů – od blankytné až po temně modrou. Po vybroušení pak akvamaríny můžou být až průhledné. Byl to oblíbený kámen už ve starověkém Sumeru a Egyptě, kde ho vnímali jako symbol štěstí, stejně tak v antickém Římě, kde ho zase považovali za ochránce mladé lásky.
Mezi šperkaři jsou akvamaríny ceněné pro svůj dokonalý lesk a vysoký stupeň tvrdosti. Kameny nejvyšší kvality se těží v Brazílii, další významná naleziště jsou v Afghánistánu, Indii, Pákistánu, Rusku, USA a na Madagaskaru.
Ametyst
Drahý kámen v podmanivých fialových odstínech. Dříve byla fialová barva považována za královskou, proto ametysty zdobily šperky mnohých panovníků. Například Karel IV. jimi nechal ozdobit české korunovační klenoty i korunu římského císaře.
Ve šperkařství se tento drahokam používal už ve starověkém Sumeru. Jméno zřejmě pochází z řeckého slova ametystos, což znamená neopojný, střízlivý. Starořekové totiž věřili, že ametyst je ochrání před opilostí a všeobecně jakoukoli otravou. Drobná naleziště existují i v České republice, ale ta nejvýznamnější jsou v Brazílii, Kongu, Uruguayi a Zambii, dále na ostrovech Borneo a Srí Lanka.
Citrín
Kámen velmi populární pro svou optimistickou žlutou barvu. Ta může být (v závislosti na nalezišti) jemně žlutá jako jarní květina, oslnivě žlutá jako zářící slunce a dokonce může přecházet i do narůžovělých, až načervenalých odstínů. Stačí si jen vybrat tu variantu, která nejvíc lahodí Vašemu oku.
S názvem je to prozaické, vznikl od slova citron, jehož barvu tenhle drahokam připomíná. Co se týče těžišť, najdeme je v Argentině, Bolívii, Brazílii, Francii, Rusku, Skotsku, Španělsku a opět na Madagaskaru. Drobná ložiska jsou dokonce i v České republice.
Granát
Český granát, to je světový pojem. Jen málokdo totiž nezná tenhle sytě červený kámen s významnými nalezišti v České republice. A české označení kamenu, tj. granát, pochází z latinského granatum malum, což znamená granátové jablko. Jinde vytěženému kameni se říká pyrop a tenhle název se pro změnu odvozuje od řeckého slova pyropos (podobný ohni).
Už během raného novověku byl (nejen) ve střední Evropě tento drahokam oblíbený. Dokazují to archeologické názvy germánského osídlení z doby 5. století našeho letopočtu. Tehdy si granátu cenili nejenom pro jeho kvalitu, ale také pro malé rozměry, díky nimž se bez složitého vybrušování mohl zasadit do šperku. Na našem území se granát těží v Českém Středohoří a o něco menší naleziště je i u Nové Paky. V zahraničí se pak pyrop těží v Arizoně, Jihoafrické republice, Tanzanii a na Sibiři (v Jakutsku).
Peridot (olivín)
Drahý kámen, který si Vás podmaní svou jemnou a jasnou zelenou barvou. Těžil se už 1 500 let před naším letopočtem.
Staří Egypťané mu přisuzovali mytické vlastnosti a staří Římané mu říkali topazos podle stejnojmenného ostrova, kde se nacházelo obrovské naleziště drahokamu. Až o mnoho později ho ve Francii začali nazývat peridot, což je nejspíš odvozenina od arabského faridat (drahokam).
Rubín
Je to jeden z nejvzácnějších drahokamů a hned po diamantu je druhým nejtvrdším materiálem na naší planetě. Existuje v celé škále červených odstínů – od jemné růžové přes výrazně červenou až po nafialovělou. Ve šperkařství je oblíbený díky své pevnosti a tvrdosti.
Existují hned dvě teorie o vzniku názvu rubín. Jedna z nich mluví o tom, že jde o odvozeninu z jazyku sanskrt, konkrétně ze slova ratanraj, což znamená král drahokamů. Ta druhá pak jako původ uvádí řecké slovo ruber. Rubínu také vděčíme za vznik laseru – v roce 1960 byl totiž vytvořen první laserový paprsek pomocí fluorescenčního světla vyzařovaného z tohoto drahokamu. Tento drahý kámen se těží v Afghánistánu, Tanzanii, Vietnamu a na ostrovech Madagaskar a Srí Lanka.
Růženín
Kámen, který se pohybuje v jemných růžových až broskvových odstínech. Je velmi oblíbený a považuje se za symbol něžných citů. Najdeme růženíny téměř průhledné (ty jsou nejvzácnější) i hedvábně zakalené, ale neméně krásné.
Těží se v Brazílii, Rusku a na ostrově Madagaskar. Drobná naleziště jsou i v České republice.
Safír
Je to spolu s diamantem a rubínem jeden z nejvzácnějších a nejcennějších drahokamů. Nejznámější je u něj sytě modrá barva, ale vyskytuje se i v mnoha dalších, například ve žluté, oranžové, růžové, zelené či bílé. Mezi klady safíru patří kromě oslnivých odstínů také tvrdost a odolnost. Ze syntetického safíru se dokonce vyrábějí okna pro vesmírné rakety.
Možná Vás překvapí, že až do 12. století se safíry nebrousily a vkládaly se šperků tak, jak byly nalezeny, což bylo nejčastěji v řekách, v nichž se kameny omlely do krásných oblázků. Svatováclavská koruna je pak jedním z prvních dochovaných šperků, který zdobí safíry broušené. Tento drahokam se těží v Kambodži, Laosu, Tanzánii, Zimbabwe a na Srí Lance.
Smaragd
Sytě zelená barva, jakou se pyšní smaragdy, je jedinečná. Vděčí za ni obsahu prvků chrom a vanad. Tento drahý kámen se těžil už ve starověku – vyhlášené byly doly královny Kleopatry, která ve smaragdech našla zalíbení. V oblibě ho měli i starověcí mudrci, pro něž symbolizoval logiku, moudrost a prosperitu.
V Persii pak byl symbolem věčného života. Název smaragd je odvozený od řeckého smaradgos, zelený kámen. Nejdéle se smaragdy těží v Egyptě, dále pak v Brazílii, Kolumbii a Zambii.
Tanzanit
Byl objeven až v roce 1967 a bývá nazýván drahokamem 20. století. Díky své modré barvě se původně používal jako náhrada safíru a říkalo se mu modrý zoisit.
Pak si ale kámen vzala pod svá křídla věhlasná firma Tiffany & Co., vybrala podle něj jméno tanzanit podle naleziště v Tanzanii (což je ostatně jediné naleziště na světě) a jeho obliba začala rychle růst. A s ní i jeho cena – tento drahokam je totiž kvůli nesmírně náročné těžbě a jedinému existujícímu nalezišti velmi vzácný. Nejzajímavější na tomto drahém kameni však je tzv. pleochroický efekt. Je to jev, kdy má kámen z různých úhlů a v závislosti na barvě světla, které na něj dopadá, různé zbarvení.
Topaz – blue topaz
Ačkoliv topaz má celou řadu odstínů, nejznámější a nejvíce oblíbené jsou ty modré. Blue topaz může mít barvu se světle modrým nádechem, ale i tmavou jako večerní obloha. Šperkaři si topazu cení jak pro jeho lesk, tak pro jeho tvrdost.
Název topaz se odvozuje od jména ostrova Topazos. Perličkou ale je, že na tomto ostrově se těžil úplně jiný drahokam, a to peridot. Naleziště modré varianty topazu pak jsou hlavně v americkém Texasu a africkém Zimbabwe.
Turmalín
O turmalínu by se dalo říct, že je to chameleon mezi drahokamy. Má totiž v závislosti na nalezišti jemné i výrazné odstíny široké palety barev – od žluté přes růžovou a červenou až po modrou a zelenou. Název turmalín s největší pravděpodobností pochází od kmene Sinhálců ze Srí Lanky. Ti drahokamu říkají tura-malí.
Poprvé se evropská civilizace s turmalínem setkala v 15. století díky španělskému konkvistadorovi. Ten v Brazílii našel zelený kámen, o němž se domníval, že je to smaragd. Až o tři staletí později se přišlo na to, že je to ve skutečnosti jiný a dosud nepojmenovaný druh drahokamu. Od 18. století se turmalíny začaly do Evropy dovážet hlavně se Srí Lanky.
Záhněda – smoky quartz
Drahý kámen s netradiční a velmi elegantní hnědou barvou. Ta může být světle hnědá se žlutými či lehce oranžovými odlesky, ale i temně hnědá s dramatickým kouřovými odlesky – odtud anglický název smoky quartz. Český název záhněda pochází od názvu hnědé barvy.
Nejznámější světová naleziště jsou v Brazílii, Coloradu, Rusku, Švýcarsku a na Madagaskaru.
autor:
Drahé kameny přehled
Achát má nespočet naležišť podobně jako barevných variací, rozšířený je po celém světě a většina druhů achátů jsou velmi dobře dostupné. V České republice najdete acháty v Krušných horách a v Krkonoších. V přírodě se achát vyskytuje v útvarech podobných hlízám kořenové zeleniny...
Akvamarín je odrůda drahých kamenů Beryl, typická je jeho jemná modrá barva s nádechem do zelenkava, jako barva moře. Akvamarín krystal - krystaly akvamarínu mají nádhernou osvěžující barvu připomínající barvu vody mořské zátoky, člověkem nedotknuté.
Amazonit patří do skupiny drahých kamenů živců, které se vyznačují zajímavými optickými efekty, které tyto drahé kameny vytváří.Amazonit kameny mají zelenou až modrozelenou barvu s bílým žilkováním, které je způsobeno přítomností některých prvků, a to chromu (Cr) a sodíku (Na). ..
Ametrín v sobě spojuje dva drahé kameny a to ametyst a citrín. Oba drahé kameny patří do skupiny křemeny, ametyst je fialový, citrín žlutý a ametrín je kombinací obou. Ametrín vytváří zvláštní optický efekt, kterému se říká dichroismus a způsobuje to, že kámen mění svoje zbarvení...
Výskyt ametystu je poměrně hojný, ametyst je dobře dostupný kámen a v přírodě ametyst tvoří krystaly a také ametystové geody (shluk krystalů). I v Čechách je ametyst poměrně častý, nejvěstí naleziště je v Podkrkonoší a na Třebíčsku.Ametyst v dobré kvalitě se často používá na šperky...
Apatit je podobný sklu ve žluté, zelené, modré, bílé, fialové, hnědé barvě. Vyskytuje se v USA, Brazílii, Mexiku, na Madagaskaru, v Rusku a Norsku. Modrý apatit je poměrně častý, žlutý je vzácnější a mezi nejvíce ceněné apatity patří zlatavý apatit Imperial...
Avanturín je zelená odrůda skupiny drahých kamenů nazývané křemeny. Křemeny jsou velká skupina drahých kamenů i různých barevných variacích, avanturín je zelený. Avanturín, název tohoto drahého kamene mnozí komolí jako aventurin či aventurín...
Boji kameny jsou opředeny mýty a ledendami. Některé z nich tvrdí, že boji kameny jsou stejně staré jako Země, neboť vznikaly společně. Boji stone se rozdělují na mužské a ženské kameny. Ženské boji kameny jsou hladké, kdežto mužské boji kameny mají na svém povrchu výstupky...
Brazilianit tvoří v přírodě krystaly, které jsou ozdobou mnoha sbírek významných světových muzeí. Brazilianit krystaly na obrázku pocházejí z naleziště v Brazílii, kde byl poprvé objeven a odkud dostal své poetické jméno.Bronzit se vyskytuje zejména v Brazílii, odkud má také brazilianit svoje jméno, dále v Rusku...
Bronzit je zajímavý neprůhledný kámen, ve kterém jakoby víří zlatavé částice a vytváří tak na světle perleťový až kovový lesk. Bronzit tvoří dvě zajímavé minerály Enstatit, který se dá charakterizovat jako tuhý roztok bohatý na hořčík, a Hypersten...
Barva býčího oka je červenohnědá až vínová se saténovým leskem, kámen je neprůhledný a má vláknitou strukturu. Býčí oko často vytváří efekt kočičího oka - efekt speciálně vybroušeného býčího oka, kdy se paprsky světla dopadající na střed vypouklého kamene rozloží tak, že vytvoří světelný efekt...
Celentýn je minerál se světle modrou barvou s průsvitným až průhledným voskovým leskem. Celestýn tvoří krystaly často shluknuté do drúz či geod. Největší naleziště celestýnu je na africkém Madagaskaru, další v Libii, Mexiku, Peru, v Evropě se celestýn objevil v Anglii a Polsku...
Největší naleziště citrínu je na africkém Madagaskaru, odkud pochází krásně zabarvené citríny. Další velké naleziště citrínu je v Brazílii, u brazilských citrínů si dávejte pozor na pravost těchto citrínů, neboť většina citrínů z této oblasti je vlastně tepelně opracovaný ametyst. V Čechách na Liberecku a na Moravě...
Čaroit je poměrně nedávno nalezený drahý kámen (ve 40tých letech 20.stol) a jeho původ a dosud jediný zmapovaný výskyt je v Rusku, konkrétně v Jakutsku, což je velká oblast na severozápadě Ruska na Sibiři. Touto oblastí protéká řeka Čara, podle níž dostal tento drahý kámen své jméno čaroit...
Kyanity, jejichž starší název je Disten, jsou modře zbarvené minerály, velmi podobné safírům, což také napovídají fotografie v galerii. Ovšem oproti drahému safíru má kyanit poměrně přijatelnější cenu a také lepší dostupnost na trhu s drahými kameny...
Tmavě modrý kámen se zajímavým jménem, který dostal od svého objevitele francouzského paleontologa E.Dumortiera v roce 1881 ve Francii. Nejvýznamnější naleziště je v Rakousku a ve Francii v oblasti Alp, další světová naleziště jsou Namibii, Mosabiku a na Madagaskaru, dále v Brazílii, USA...
Fluority jsou drahé kameny, které spojují několik výborných vlastností, kterými jsou: zajímavá barva, dostupnost minerálu a s ním související dobrá cena. Fluorit je krásný pestrobarevný minerál, který se v přírodě vyskytuje i ve velkých velikostech...
Gagát, tento sametově černý kámen, má hlubokou historii sahající až k pravěkým stromům, Právě z kmenů těchto stromů se gagát po miliony let tvořil, podobně jako uhlí. K uhlí jako takovému má gagát velmi blízko, neboť nejenže se mají podobný původ, mají také podobné vlastnosti...
Granát druhu Almadin je nejčastější mezi granáty, má barvu podobnou pyropu, tedy vínovou až tmavě červenou, v přírodě se oproti českému granátu vyskytuje i ve větších krystalech a častěji, proto je i cenově dostupnější. Granáty jsou mezi léčiteli kameny vitality...
Hematit, minerál velmi bohatý na železo, se leskne tak, že se dříve větší hematity používaly jako primitivní zrcadlo. Na obrázku je hematit ve tvaru vypouklého srdíčka do dlaně, který se opravdu krásně leskne. Hematit je mezi esoteriky považován za silně energetizující kámen...
Heliotrop je zelený kámen připomínající jaspis, nicméně je mineralogy zařazován do velké skupiny kamenů zvané chalcedony. Heliotropy jsou opředeny mnoha legendami, jedna například vznik kamenů heliotropu dává do souvislosti s krví ukřižovaného Krista....
Jménem chalcedon, jak málokdo ví, je označována celá skupina drahých kamenů, do které patří acháty, karneoly, chryzoprasy, sardoxyny i onyxy. My se budeme věnovat jedinému chalcedonu, tedy jeho jemně modré odrůdě. V přírodě se chalcedony vyskytují ve formě drúz či menších drúzek v závislosti...
Chromdiopsid patří do skupiny drahých kamenů zvané diopsidy. Tyto méně známé kameny bývají v přírodě během svého růstu ovlivněné různými příměsemi, které diopsidy barví různých barviček, jako je světle zelená, hnědá, fialovo-červená i zelená.
Chiastolit možná někdo zná pod názvem andalusit, oba tyto názvy jsou správné. Chiastolit je lidově i v odborné terminologii nazýván křížový kámen z důvodu nápadného kříže odlišného zbarvení než je základní barva kamene.Tento kříž je tvořen černým grafitem a je na hnědavém kameni...
Iolit jinak zvaný také kordierit, je drahý kámen modrého zbarvení podobné safíru, které mají i odborníci někdy problém rozeznat. Díky tomuto zbarvení se iolit často používá na broušení a poté na výrobu šperků. Iolit neboli také cordierit (podle geologa Cordiera) má zajímavé modré zbarvení...
Jablíčkově zelený jadeit byl dříve často zaměňován či spojován s kamenem nefrit. Tyto kameny byly spojovány díky podobnosti struktury kamenů, barevné odlišnosti nebyly brány příliš v potaz. Některé jadeity mohou mít i ostřejší zeleno-žlutý odstín, nicméně jemnější zelená barva je velmi vhodná k meditaci...
Jantar jako takový není vlastně kámen, ale jedná se o mineralizovanou pryskyřici prastarých stromů z období třetihor. To, že jantar není kámen, mnozí z nás zjistí již v okamžiku, kdy kousek jantaru vezmou do ruky. Jantar je překvapivě lehký a má zvláštní jakoby hedvábně hladký povrch. Jantary z oblasti Baltského moře...
Jaspisy, zemitě zrnité kameny ve velké škále rozličných druhů lišící se nejen výskytem, ale hlavně zbarvením. Jaspisy jsou hojně se vyskytující kameny, které netvoří krystaly, nebo jen výjimečně, ale vyskytují se v masách hornin i velkých velikostí.Červený jaspis, nejhojnější a neoblíbenější jaspisy vůbec...
Kalcit, neboli vápenec, je jedním z nejrozšířenějších minerálů na Zemi, Kalcity se totiž vyskytují nejen samostatně, ale i jako součást dalších minerálů a hornin. Kalcity se vyskytují ve všech koutech světa a jejich barevné variace jsou snad ve všech odstínech barevného spektra...
Karneol je typický svými teplými tóny nejčastěji v oranžové barvě, často od světle béžové až oranžové, po červenou až do tmavého vínového odstínu. Karneoly ve tvaru většího kamene připomínají svým vzhledem srdce, snad právě proto se také tyto kameny používají v esoterice na životní energii...
Křemen je jeden z nejdůležitějších minerálů na Zemi, který je hojně dostupný nejen sám, ale i jako součást ostatních minerálů, chemická značka křemene je SiO2 (oxid křemičitý). Křemen jako takový tvoří krystaly, nejčastěji šestiboké a tvoří mnoho zajímavých odrůd...
Křišťál, jeden z nejzajímavějších drahých kamenů vůbec, který fascinuje lidi již po staletí. Křišťál je čistá odrůda křemene, nejhojnějšího minerálu na světě, a tvoří krásné krystaly, nejčastěji šestiboké. Křišťály jsou hojně dostupné, krásné kameny mohou mít i vyšší cenu. Velmi ceněné jsou křišťály mezi esoteriky...
Labradorit patří do skupiny drahých kamenů zvané živce, které se vyznačují zajímavými optickými efekty. U labradoritu je to tzv. labradorizace, tedy optický efekt kamene, kdy se paprsky světla odráží od jednotlivých vrstev kamene a výsledkem je neuvěřitelný lesk v duhových barvách...
Nebeský kámen, jak je jeho původní název z arabštiny, svým vzhledem opravdu nebe připomíná. Není modřejšího kamene než je právě lapis lazuli, neboť obsahuje vzácný minerál lazurit, který se dříve mlel na prášek a používal na výrobu malířské barvy zvané ultramarín...
Larimar, něžně modrý až šedý připomínající hladinu vodní hladiny. Světle modrá až šedá barva prolínající se s bílou dělá z Larimaru výjimečný kámen. Čím je larimar taktéž výjimečný, je jeho naleziště, tedy Dominikánská republika, které je jediné na světě a také to, že byl objeven teprve v 70.letech minulého století...
Magnetit je minerál velmi bohatý na železo, který tvoří zvláštní krystaly. Krystaly magnetitu mají téměř pravidelný krychlový tvar a kovový lesk. Magnetit, má jak napovídá název, magnetické vlastnosti. Magnetity jsou minerály velmi bohaté na železo, podobně jako hematity a i když jsou si podobné...
Magnezit, běloskvoucí bílý drahý kámen, na rozdíl od kovově šedého magnetitu, se kterým by se díky podobnému názvu mohl plést. Magnezit mnozí zahrádkáři dobře znají, neboť se hojně používá v přípravcích na hnojení, díky svému vysokému obsahu hořčíku, který je rostlinám velmi prospěšný...
Malachit, překrásný kámen v královské zelené barvě s neuvěřitelnou a originální kresbou na každém kameni. Malachity netvoří krystaly, ale vyskytují se jako přírodnina s povrchem připomínající vyvěrající bubliny, kterému se říká v mineralogické terminologii ledvinitý...
Měsíční kámen neboli adulár, jak se mu také občas říká, patří mezi velmi oblíbené drahé kameny. Právě jméno adulár napovídá, čím je tento kámen zvláštní. Jedná se o adularizaci, originální efekt, který se projevuje barevnými odlesky při dopadu světla na kámen. Ale o tom více v galerii...
Kuličky mogui, tak zní překlad zvláštního názvu těchto kamenů. Svoje jméno mají tyto kulaté či mírně zploštělé kameny po indiánském kmeni moguy, jejich děti si s menšími kamínky dříve hrávali jako české děti s kuličkami. Jak již předchozí věta naznačila, kameny mogui pochází z USA, konkrétně z okrajové části známé lokality Grand kaňon ve státě Utah...
Nebula kameny jsou v esoterice považovány za kameny intuice, neboť podobně jak dokáží prohlédnout zelené oči z mlhy, podobně čerpáme sílu vidět svoji intuicí. Kameny jsou velmi příjemné na dotek, při tomto doteku nám asociuje pocit něčeho již příjemně známého a harmonického....
Olivín: drahokam spojený se Sluncem
Minerál olivín můžeme najít i pod názvy peridot nebo chryzolit, kterými označujeme jeho drahokamovou kvalitu. Vyznačuje se neobyčejně jasně žluto-zelenou barvou, která připomíná jarní trávu. Pojmenování olivín ukazuje na podobnost s barvou plodů olivovníku a poprvé ho použil mineralog A. G. Werner v roce 1790. Název chryzolit pochází z řeckého výrazu pro zlato (chrysos) a kámen (lithos). S označením peridot přišli francouzští klenotníci. Svůj původ má v arabském slově faridat, tedy drahokam. V minulosti se peridotům říkalo smaragdy křižáků. Za smaragdy byly totiž často zaměňovány. Někteří historici věří, že je to i případ slavné Kleopatřiny sbírky smaragdů, která mohla být ve skutečnosti kolekcí olivínů. Staří Římané ho zase chybně označovali jako topaz podle ostrůvku Topazos v Rudém moři, kde se těžil. Ve starověku ještě nebyly k dispozici metody potřebné pro přesné určování a rozlišování jednotlivých druhů kamenů, a tak běžně docházelo k omylům. Tuto situaci popisuje i jedno francouzské úsloví, které praví: Máte-li dva olivíny, jeden z nich je určitě něco jiného.
Ve starověkých říších byl tradičně spojován se světlem. Staří Egypťané mu říkali drahokam Slunce. Těžili ho na ostrůvku Topazios (dnešní Zabargad). Podle legendy byla cesta za ním opravdu jen pro odvážné, protože ostrov byl zamořený hady. Jeden podnikavý faraon je ale zahnal do moře a od té doby dolování tamních peridotů nic nebránilo. Byly nošené jako amulety a zasazené do zlata prý měly velmi silou schopnost chránit svého majitele před hrůzami noci. Někteří ho navlékali na oslí žíně a ovazovali si tyto "náramky" kolem levé ruky pro zahnání zlých duchů.
Kámen s magickou mocí
Peridot náleží elementu země a planetě Venuši, je to kámen podporující ženskou energii. Řadíme ho k čakře srdce. Říká se o něm, že má magickou schopnost přitahovat peníze, lásku a štěstí. Má tišit nervozitu, žárlivost a vztek, podporovat klidný a zdravý spánek. Používá se také jako ochranný amulet, který odráží negativní energii zpět k jejímu zdroji. Pomáhá prý svému nositeli oprostit se od vnějších vlivů a přijmout zodpovědnost za vlastní život. Odstraňuje staré pocity viny a lpění na minulosti. Přispívá k rychlému duchovnímu růstu a léčí problematické vztahy.
Olivín je ideálním kamenem pro ty, kteří jsou narození v srpnu. Daruje se tradičně k 15. výročí svatby. Pozitivně ale působí i na znamení Střelce, Panny, Býka, Ryb, Lva a Raka.
Olivín z pohledu geologie
Olivín je jedním z hlavních minerálů zemského pláště. Proto je jeho výskyt spojen s vyvřelými horninami, v jejichž trhlinách tvoří tabulkové krystaly. Pokud hornina obsahuje vysoký podíl olivínu, říká se jí olivínovec.
Z hlediska chemického složení se jedná o křemičitan s proměnlivým podílem hořčíku a železa. Množství těchto dvou prvků závisí na podmínkách, za kterých olivín vznikal. Jeho chemická značka je (Mg,Fe)2SiO4. Tvoří prostřední článek izomorfní řady forsterit - fayalit, kdy první neobsahuje žádné železo, naopak druhému chybí hořčík. Tyto minerály se v přírodě v čisté podobě vyskytují jen velmi vzácně. Olivín pak obsahuje oba prvky v různém poměru. Krystalizuje v kosočtverečné soustavě. Jeho krystaly jsou nejčastěji automorfní. V tavenině krystalizují jako první a nejsou tedy omezené okolím. Může tvořit i nepravidelné zrnité agregáty a občas i kostrovitě vyvinutý krystal. Někdy dvojčatí podle prizmatických ploch. Na Mohsově stupnici tvrdosti se pohybuje na příčkách 6,5 - 7. Má skelný či mastný lesk, lasturnatý lom a bílý vryp. Štěpí se dokonale, takže je poměrně křehký.
Jemně zelené až nažloutlé zabarvení peridotu má na svědomí právě železo. Pokud je jeho obsah vyšší, může být zbarvený do hněda. Někdy se uvádí, že dokonalý peridot by neměl obsahovat více než 15 % železa. Vyznačuje se průsvitností nebo průhledností. Rozpouští ho kyselina dusičná. Před dmuchavkou se běžně netaví. Železité olivíny se taví v magnetickou kuličku. Olivín může občas obsahovat inkluze a má zvláštní schopnost dvojlomu, která ho odlišuje od skla. Pro brusiče tato vlastnost není příliš žádaná, proto se ji při broušení snaží vždy co nejvíce potlačit. Pokud se ale podíváte na vybroušený peridot lupou, uvidíte hrany na druhé straně dvojitě.
Olivínem proti módní šedi
Nespornou předností olivínu je svěží barva, která působí mladistvě a optimisticky. Olivínový šperk se tak stane vítanou vzpruhou každodenního neutrálního šatníku. Zároveň se na něj můžete spolehnout, když na sebe chcete upozornit. Zaujme na první pohled a připoutá k vám pozornost svou zářivostí.
Olivíny se brousí do klasických i moderních tvarů. Sluší mu všechny barvy zlata. Se žlutým harmonicky ladí, bílé zase nechá vyniknout jeho barvě. V ateliéru KLENOTA máme rádi i neotřelou kombinaci s růžovým zlatem, kterou jsme uplatnili v originálním setu šperků z letní kolekce Violet. V tradičním českém šperkařství stojí olivín často po boku českých granátů. V naší nabídce mu dělají společnost diamanty, které umocní celkovou eleganci a třpyt šperku. Příkladem mohou být krásné náušnice s diamantem a olivínem ve tvaru kapky nebo prstýnek z bílého zlata s olivínem a diamanty v halo stylu.
Olivín vs. smaragd
Olivín patří společně se smaragdem mezi nejznámější zelené drahokamy, a tak se nabízí jejich porovnání. Odlišnosti lze spatřit již v barevném odstínu. Olivín je světlejší a má teplý zlatavý nádech, smaragdová zeleň je čistší a spíše studenější. Olivín vyniká nad smaragdem v kategorii cenové dostupnosti. Jeho cena je celkem příznivá u kousků pod 5 karátů. Se zvyšující se hmotností potom strmě stoupá, protože větší exempláře jsou opravdu vzácné. Příznivce přírodních kamenů také jistě potěší, že olivíny neprocházejí žádnými úpravami, nelze je totiž uměle vylepšit.
Jak pečovat o olivíny a na co si dát pozor
Při manipulaci s tímto drahokamem dbejte zvýšené opatrnosti, neboť je křehčí než třeba ametyst nebo citrín. Kvůli štěpnosti ho nedoporučujeme vystavovat většímu tlaku. Čistíme ho v teplé vodě s přídavkem mýdla nebo jaru. Nečistoty můžeme odstraňovat jemným kartáčkem. Nesvědčí mu naopak čištění v páře ani ultrazvukem.
Stejně jako v dávných dobách, i dnes můžeme olivín snadno zaměnit se světlejším smaragdem nebo jinými minerály. Není výjimkou, že se za něj vydává sklo či jiný synteticky vyrobený kámen, především kubická zirkonie. Doporučujeme proto nakupovat drahé kameny a šperky vždy jen u prověřených prodejců, kteří vám poskytnou mezinárodní certifikát pravosti.
Vulkanický původ olivínu
Pro olivíny nemusíme chodit příliš daleko. Naleziště máme totiž i v České republice. V oblasti Kozákova ve Smrčí u Železného Brodu se nacházejí kousky drahokamové kvality, které se dají vybrousit do faset. Peridot se vyskytuje i v Českém středohoří a Českém ráji.
Ve světě je tento minerál zastoupen v poměrně hojném množství. Ne vždy má ale adekvátní kvalitu pro šperkařské využití. Jedny z nejlepších kusů pocházejí ze dna Rudého moře. Rozpínání oceánské kůry způsobuje vylévání magmatu, které je po ztuhnutí zdrojem špičkových olivínů. Na pevnině se objevují peridoty vždy tam, kde došlo ke zvrásnění zemské kůry (hory, pohoří) nebo v místech se sopečnou aktivitou (například České středohoří). Ze současných nalezišť bychom vyzdvihli Barmu a její serpentinitová ložiska s velkými olivíny (kolem 10 ct). K produkci malých (do 2ct) kousků dochází na apačském území San Carlos v USA. Další naleziště jsou roztroušená např. v Číně, Vietnamu, Finsku, Norsku, Pákistánu nebo na Novém Zélandu.
Největší olivín byl nalezen na ostrově Zabargad, tedy na místě, kde se s jeho těžbou začalo již ve starověku. Dnes je ve sbírkách Smithsonova Institutu ve Washingtonu. Váží 62 gramů (310 ct).
Za nejslavnější olivíny lze považovat ty, které zdobí svatyni Tří králů v německém Kolíně nad Rýnem v chrámu svatého Petra. Dlouhé roky se ovšem mělo za to, že se jedná o 200karátové smaragdy.
Krása přímo nadpozemská
Když robot Opportunity brázdil krajinou na Marsu, nalezl a identifikoval mimo jiné tento vzácný minerál. Obsažený je pravděpodobně také v plášti planetky Vesta. Ve vesmíru tedy není ojedinělý, o čemž svědčí i meteority s kousky olivínů. Takovéto hrubozrnné kamenoželezité meteority (chryzolity s mateční hmotou ze slitiny železa a niklu) se nazývají pallasity na počest svého objevitele. Roku 1722 německý přírodopisec Petr Pallas našel na Sibiři první meteorit, který obsahoval velká zrna chryzolitů. Některé bylo dokonce možné i brousit. Od té doby jich svět spatřil ještě několik. Ty nejkrásnější pocházejí ze Severní Ameriky. Roku 1885 byl nalezen přes 900 g vážící pallasit v Kanszlsu. Dostal název Brenham Township. Další 3 podobné meteority ho následovaly v roce 1931. Místem překvapivého nálezu o celkové váze zhruba 68 kg bylo okolí města Springwater v Kanadě. V těchto meteoritech bylo možné spatřit zrna olivínu velká až 3,6 cm. Pallasity jsou jinak velice vzácné a tvoří pouze 1 % z objektů spadlých na Zemi. Mnoho se o nich zatím neví, což dává vzniknout různým teoriím. Podle jedné z nich se jedná o součást asteroidů, které byly rozbité na kusy.
